Soutěže

Hurá za zvířátky

Co za překvapení přinesla výhra paní Marty se můžete dočíst právě teď:)

Stalo se to minulý rok. Účastnila jsem se soutěže v nejmenovaném časopise, kde jsem vyhrála rodinné vstupné do ZOO na Svatém Kopečku u Olomouce. A protože patřím mezi milovníky zvířátek všeho druhu, vydali jsme se na malý výlet hned druhý den, kdy mi výhra přišla poštou…

Do cíle jsme dorazili mezi prvními návštěvníky. První zastávka byla u medvěda malajského, malého ušáče s rozpláclým nosíkem, který si mě se zájmem prohlížel. Já na něj koukám… on na mě kouká… a byla z toho láska na první pohled. Zato hrošík liberijský jako by se vytratil ze svého výběhu. Po půl hodině marného hledání zavalité kuličky vidím, jak se pohne hladina malého bazénku. A najednou… vynoří se dvě uši a nozdry, ale nic víc, za pár sekund se ponoří opět do kalné vody a já marně čekám další minuty… takže hurá dále… žirafy, zebry, pštrosi, lvi, opičáci…. Ty skákavé potvůrky, na které po tomto výletu zaručeně nezapomenu…

Blížíme se k volně průchozímu výběhu v království makaků. Z dálky už vidím ty opičáky, kteří lehce skáčou ze stromu na strom, povalují se kolem cestičky, po které chodí udivení lidé a říkají: „To je ale krásná opička, podívej, jak drží tu větvičku… ta já sláááádká, já bych chtěla taky takovou doma, pojď sem, ňuňu ňoňo.“ Mě spíš než opička zaujala ona paní, která se nad tou opicí rozplývala jako nad malým miminem. Když se k té „krááááásné“ opičce přiblížím, vidím, že jde skutečně o opičí miminko. A už si chystám fotoaparát, abych se s ní zvěčnila. Jenomže… opice se nejdříve tvářila, že bude pózovat, potom se vymrští a chňam! Zkouší mi ukrást foťák, já se leknu a spadnu na zem. Prostě jsem šikulka! A co se nestane… ostatní opičáci – bylo jich asi čtyřicet a mnohem větších! – zbystří a začnou se na mě se zájmem dívat. Malá opice kolem mě tancuje a malýma ručkama, ve kterých třímá větvičku, mě oťapkává. Moje rodina se navíc může smíchem udávit a já už nabírám slzičky. Hlavně, že jsem si vzala bílé kalhoty… teď jsou plné malých tlapek… té hnusné opice, na kterou nezapomenu!

A jestli tu opici chcete vidět, tak si zajeďte do ZOO na Svatém Kopečku, určitě kuje v té své opičí hlavičce další pikle proti nic netušícím návštěvníkům. S větvičkou v malé tlapce… pod stromem v trávě… opice čeká na svou příležitost.